Záchrana jakéhokoli zvířete z mrazivé vody je nebezpečná, ale zvláště když je zvíře divoké.
Tým pracovníků estonské přehrady zahlédl v téměř zamrzlé řece Parnu zvíře, které se snažilo udržet nad vodou. Muži okamžitě zamířili k řece, aby pomohli zvíře zachránit. Většinu řeky pokrýval led a bylo potřeba ho odštípnout. Když se muži přiblížili ke zvířeti, mysleli si, že je to pes.
Konečně se mužům podařilo uvolnit cestu a dostat se k třesoucímu se psu. Zmrzlé zvíře vytáhli na břeh a zabalili ho do deky. Muži umístili psa do svého vozidla a zamířili na místní kliniku. Cestou na kliniku se muži vyjadřovali k tomu, jak je pes přítulný, a dokonce se s jedním z mužů mazlil na klíně. Nic z toho si nemysleli a jen si mysleli, že jim pes děkuje za pomoc.
Muži byli překvapeni, když jim veterinář řekl, že ve skutečnosti zachránili vlka. Veterinář si všiml, že krevní tlak zvířete je extrémně nízký, což by mohlo vysvětlovat, proč byl vlk tak učenlivý. Místní myslivec potvrdil, že zvíře byl vlk. Z vlka se vyklubal asi rok starý mladý samec. Když dorazil na kliniku, byl vyčerpaný a podchlazený a potřeboval ošetření.
Pro bezpečnost všech umístili vlka do bedny a pokračovali v jeho péči. Vlk se zcela uzdravil a byl vypuštěn zpět do volné přírody se stopovacím obojkem.
Estonská unie na ochranu zvířat (EUPA) zaplatila léčbu vlka a řekla: „naštěstí vše dobře dopadlo“. EUPA také vydala prohlášení, v němž poděkovala záchranářům: „Jsme tak šťastní za výsledek příběhu a rádi bychom poděkovali všem účastníkům – zejména těmto mužům, kteří zachránili vlka, a lékařům kliniky, kteří se nebáli léčit a pečovat. divoké zvíře.”